Druhá neděle v prosinci je po celém světě věnována tiché vzpomínce na děti, které zemřely. Světový den památky zesnulých dětí je hluboce lidským a citlivým okamžikem, kdy se rodiny, přátelé i odborníci spojují v myšlenkách na ty nejmenší, jejichž život skončil příliš brzy.
Ztráta dítěte patří k nejtěžším životním zkušenostem. Bolest rodičů a blízkých je často nepopsatelná a dlouhodobá. Právě tento den připomíná, že v takovém smutku nikdo nemusí zůstat sám.
Každoročně v 19:00 místního času lidé zapalují svíčky, které vytvářejí symbolickou vlnu světla obíhající celý svět. Plamen svíčky představuje vzpomínku, naději a tichou přítomnost – myšlenky a modlitby věnované dětem, které již nejsou mezi námi.
Zapálení svíčky je jednoduchým, ale silným gestem. Přináší klid, prostor pro zastavení i možnost vyjádřit víru v opětovné shledání. Zároveň je projevem podpory všem rodinám, které se se ztrátou dítěte vyrovnávají.
Světový den památky zesnulých dětí je také příležitostí, jak podpořit truchlící rodiny – sdílením informací o této vzpomínkové události, účastí na místních setkáních nebo zapálením svíčky doma, v tichu a soukromí.
V hospicové péči se denně setkáváme s křehkostí života i hloubkou lidského smutku. Víme, jak důležité je vědomí, že bolest může být sdílená a že vzpomínky mají své místo.
Světlo svíčky v tento den připomíná, že láska k dětem, které odešly, nezhasíná. A že v truchlení, vzpomínkách i naději jsme spolu.