Hospic sv. Jiří
Obecně prospěšná společnost

„Nepřišli jsme umřít,
ale žít do posledního okamžiku”
motto společnosti

Úvodní stránkaSpolečnostPublicita → Rozhovor se sociální pracovnicí hospice – paní Soňou Škvareninovou

Rozhovor se sociální pracovnicí hospice – paní Soňou Škvareninovou

1) Paní Škvareninová, pracujete v Hospici Sv. Jiří jako sociální pracovnice, pociťujete větší narůst své práce, stejně jako tomu je u zdravotnických profesí?

Ano, nárůst práce pozoruji. Na hospic se obrací podstatně více lidí, zároveň jsou více ve stresu a hůře se orientují v současné situaci.

2) Změnila se v souvislosti s pandemií nějakým způsobem struktura lidí nebo struktura problémů či otázek, se kterými se na Vás lidé obracejí?

Mnohem více se na hospic nyní obracejí lidé, kterým někdo právě zemřel a neorientují se ve svých možnostech, souvisejících s úmrtím blízkého. Neví, co mohou žádat od pohřebních služeb, chybí jim informace z nemocnice, netuší, jaký bude postup po úmrtí, potřebují s někým mluvit o tom, co se stalo. Také nás kontaktují lidé, kteří mají někoho blízkého v nemocnici a cítí se bezradní, chybí jim informace a kontakt. Jsou vyděšeni, že nestihnou říct blízkému, co by chtěli, jsou naplněni strachem a úzkostí, že je tam sám, netuší, jaké mají možnosti. Jiní klienti se obávají o své blízké, kteří jsou doma, bojí se, že když ho nechají vyšetřit v nemocnici, už ho neuvidí. Jiní si nevědí rady se žádostmi o sociální dávky, nebo více vyhledávají terénní služby, které by jim pomohly s péčí o blízkého. Jsou lidé, kteří potřebují jen podpořit a stabilizovat se v zátěžové situaci.

3) V rámci řešení nových otázek a problémů musela jste si rozšířit obzory o nové věci, nebo se jedná spíše o řešení otázek, které jste věděla a znala, ale před epidemií se na Vás s těmito věcmi lidé neobraceli?

Rozhodně si musím stále aktualizovat informace související s opatřeními v nouzovém stavu, abych byla schopna klienty informovat o tom, na co mají nárok, co mohou žádat od služeb apod. V každém zařízení je to jiné, podle toho, v jaké situaci se aktuálně nachází. Existuje spousta možností, které je možné využít, a klienti o nich nevědí. Ověřuji si postupy např. Úřadu práce, sociálních služeb – jak to mají s poskytováním v době nouzového stavu. Sleduji aktuální doporučení ministerstev (jak zdravotnictví, MPSV, tak ministerstva pro místní rozvoj), abych například věděla, jaké jsou podmínky v možnostech se rozloučit se zemřelým. Intenzivně čerpám a sdílím s kolegy náměty k alternativním způsobům komunikace s blízkými, nebo způsobům rozloučení se zemřelým. V současné době rozšiřuji své znalosti a dovednosti

v oblasti krizové intervence, nejen tváří v tvář, ale i v Chatovém a emailovém prostředí, které klienti častěji využívají.

4) Hospic Sv. Jiří zaznamenal v letošním roce velký nárůst počtu klientů. Souvisí tento nárůst podle Vás s pandemií?

Myslím, že hraje roli několik faktorů. Prvním je zvyšující se povědomí veřejnosti o hospicové službě. Druhým je rozvoj spolupráce s lékaři v regionu, kteří na základě dobrých zkušeností s péčí o jejich pacienty, předávají na hospic kontakt a třetím, v současnosti asi největším faktorem je právě situace související s pandemií. Myslím, že dříve lidé častěji odkládali kontaktovat hospic. Nyní, když mají na výběr nechat blízkého hospitalizovat a riskovat, že ho dlouho, možná vůbec, neuvidí, volí raději mobilní hospic. Na základě tohoto rozhodování máme i nárůst poradenských kontaktů, kdy se na nás obrací lidé, kteří nesplňují podmínky pro poskytování hospicových služeb, ale dozví se, jak jejich situaci mohou řešit ve spolupráci s jinými terénními službami.

5) Kromě nárůstu počtu klientů v mobilní hospicové péči a nárůstu počtu klientů v poradenské službě, lze říci, že také narostla potřeba lidí zapůjčit si zdravotní pomůcky v půjčovně, kterou Hospic provozuje?

Z mého pohledu to vše úzce souvisí. Lidé nechtějí své blízké nechávat v nemocnici, nebo v LDN, chtějí je domů a potřebují pomůcky. Někdy volají a ptají se na služby, nebo na dávky, a při mapování situace se dostaneme i k pomůckám. Tím, že více lidí kontaktuje poradnu a my se snažíme věnovat se jejich nepříznivé sociální situaci komplexně, můžeme jim poskytnout i informace o pomůckách. A jindy je to naopak, někdo si přijde půjčit pomůcku a během poskytování poradenství se spolu dostaneme k tomu, že jejich situace vyžaduje větší pozornost a nabídneme návštěvu vrchní sestry, nebo lékaře, který indikuje blízkého do péče hospice. Ale ano, i v půjčovně pomůcek vzrostla poptávka.

6) Je pro Vás osobně toto období plné změn náročné? Změnila Váš život pandemie?

Určitě se jedná o náročné období. Změnila jsem styl práce, stále mám pocit, že musím být nějak ve střehu, bdělá, připravená. Rozhodně víc, než kdy jindy vnímám smysl toho, co dělám, jak jsou pro mě důležití lidé, se kterými pracuji. Lidé o které se můžu opřít, a to jak v pracovním, tak v soukromém životě. Když to na mne někdy dolehne a zdá se mi, že je toho moc, přemýšlím nad tím, co radím svým klientům, co mi pomáhá, co mám ráda, co je pro mne

důležité a dělám to. Taky více myslím na to, co mi chybí, co teď nemůžu a těším se, až se to změní. Nevím, jestli pandemie můj život změnila, ale myslím, že ho mění. Má sklenice je ale spíše napůl plná, mám totiž spoustu motivů, proč pokračovat, nepolevovat, nevzdávat to.

náhled tisku | vytisknout | nahoru

2008 – 2021 © Hospic Sv. Jiří o. p. s. | Prohlášení o přístupnosti | Webmaster: Triakis Webdesign