Úvodní stránka → Aktuality → Hospicové hnutí a paliativní medicína v Karlovarském kraji.
Hospicové hnutí a paliativní medicína v Karlovarském kraji.
prim. MUDr. Ján Cabadaj
Hospicové hnutí v Karlovarském kraji (dále jen KVK) nemá dlouhou historií. Do roku 2008 lze zaznamenávat jen sporadické aktivity, nejčastěji jde o pořádání seminářů s hospicovou nebo paliativní problematikou a to různými subjekty.
Nejznámější a největší jsou dosud konané jarní konference v KV organizované skupinou pí. Pavly ANDREJKIVOVÉ, kterých se, až do letošního roku, osobně účastnila „patrónka hospiců" MUDr. Marie Svatošová. Pí. Andrejkivová působila od 11.10.1994 11 let jako ředitelka Farní charity v KV – ve Staré Roli, za spolupráce s Mgr. Vladimírem Millerem ze stejná farnosti zde otevřela první dům pro matky s dětmi a první agenturu domácí péče. Od května 2006 pod symbolem slunečnice provozuje agenturu domácí péče LADARA,s.r.o. a její úsilí bylo mj. spojeno s pokusy založit první domácí (mobilní) hospic v KVK a vyjednat u ZP platby za rozšířenou péči o onkologicky nemocné. 6.února 2009 zakládá občanské sdružení „Hospic pro Karlovarský kraj" (IČO: 26569914 , Adresa: Karlovy Vary, Školní 736/9.
První vážné pokusy o vybudování kamenného Hospice pro KV kraj se datují rovněž před rok 2008, kdy vznikla pracovní skupina při MÚ Cheb pod patronaci místostarosty Ing. Michala POSPÍŠILA a lékaře MUDr. Karla TYRPEKLA ( Ing. Miroslava Bezchlebová pí. Anna Doubková, MUDr. Robert Plachý). O záměru vybudovat hospic v Chebu se diskutovalo delší dobu, skupina se snažila vytipovat vhodný objekt v majetku města a vykonala několik návštěv hospiců a konzultovala řadu osobností hospicového hnutí. Poté začátkem roku 2008 tým vpracoval studii se záměrem vybudovat hospic na levém břehu Ohře, nad bývalým stadionem, v opuštěném objektu v Koželužské ulici č.21. V březnu (Mladá fronta DNES, 7.3.2008) bylo vyhlášeno výběrové řízení na zpracovatele architektonické studie přestavby objektu na hospic, která pak v červenci byla předána vedení města. I po předání studie však zůstával záměr jen ve fázi úvah.
V prohlášení chebského starosty (Chebský deník,17.7.2008) bylo pak sděleno, že je nutné vyřešit tři hlavní problémy. Získat peníze na samotnou přestavbu („bez dotace do toho nepůjdeme"), protože náklady na výstavbu hospice, které se podle prvních odhadů pohybují kolem 100 – 120 miliónů korun, zvyšuje potřeba vybudovat přístupovou komunikaci, demoliční práce a terénní úpravy. Musíme také vědět, řekl starosta, kdo bude platit provozní náklady hospice a třetím problémem je personální zajištění péče.
Projekt vykazoval více nedostatků, největším patrně bylo nepropojení původní, rekonstruované budovy s novou dostavbou v úrovni jednotlivých podlaží a rozložení pokojů pro nemocné o počtu 25 – 30 lůžek do 2 pater, toto řešení zvyšovalo počty pracovníků na každé směně i celkem. Vybraná lokalita měla sice několik nesporných výhod, ale aby instituce nebyla zcela osamělá na kraji města byla spojována s projektem revitalizace levého pobřeží Ohře. Projekt řešil jen lůžkové zařízení bez jakékoliv „ambulantní" složky.
V červenci 2008 založil přípravný výbor, kolem MUDr. Jána Cabadaje (MUDr. Michaela Charouzková, Václav Strejček, Mgr. Andrea Cabadajová) občanské sdružení pro HOSPIC sv.JIŘÍ v Chebu o.s. Sídlo: Svobody 3, Cheb (Registrace: MV ČR 11. 7.2008, IČO : 227 29 909, Bankovní spojení: ČSOB-BÚ: 224 004 721/0300, e-mail: hospicvchebu@tiscali.cz Web: www.hospiccheb.cz).
Ve stejném měsící pak předává vedení a Radě města Cheb alternativní záměr na vybudování hospice v Chebu ( s využitím 2 objektů a přilehlých pozemků v areálu bývalých kasáren na Zlatem vrchu ). Druhý projekt usiluje vyhnout se výše zmíněným problémům. Výběr jiné lokality a jiných objektů je veden usilím o snížení stavebních investičních nákladů ( pro samostatný hospic na 50 mil. Kč) a navíc lokalita je dobře dopravně dostupná.
Samotný hospic je součástí šířeji koncipovaného projektu s názvem Sanatorium sv. Jiří v Chebu. Které bude provozovat jak samotný Hospic sv. Jiří s jeho lůžkovou i ambulantní části ( mobilní hospic, ambulance léčby bolesti a paliativní péče), tak i Týdenní a denní stacionář pro rehabilitaci nemocných po akutní cévní mozkové příhodě (aCMP). Sanatorium bude poskytovat komplex zdravotně sociálních služeb, které se budou vzájemně doplňovat a navíc i zlepšovat jeho ekonomiku, která by nemusela být tolik závislá na sponzoringu, který je vždy nejistý. Sanatorium bude otevřené i pro obyvatele budoucího sídliště ve zbývající části areálu, k využití se nabízí např. kaple, rehabilitace, případně lékárna, …v novém objektu sídliště.
Druhý projekt a jeho architektonickou studii projednává Rada města Chebu dne 11.12.2009 (usnesení č. 451/20/2008), ve kterém zřetelně deklaruje, že podporuje záměr vybudování hospice na území města Chebu za předpokladu zařazení hospice do sítě krajských zdravotnických zařízení. Potvrzuje, že Rada města je připravená jednat o podpoře tohoto záměru, např. formou poskytnutí pozemků a budov vhodných k uvedenému záměru a v další fázi pak doporučuje projednat projekt v zastupitelstvu města.
Na 26. zasedání, dne 23.dubna 2009 pak zastupitelstvo přijalo – usnesení č.: 71/2009, ve kterém :
•- město Cheb souhlasí se záměrem zřídit a provozovat hospic a stacionář (Sanatorium Sv. Jiří, o.p.s.) na vyjmenovaných pozemcích a objektech v areálu bývalých kasáren na zlatém vrchu v Chebu
•- město Cheb požaduje, aby se vybudování hospice realizovalo za předpokladu, že toto zařízení bude zařazeno do sítě krajských zdravotnických zařízení.
Cca za měsíc, 25. května 2009, po předchozích konzultacích je zaslán Radě KVK písemný „Návrh na vybudování „Sanatoria sv. Jiří v Chebu" v areálu bývalých kasáren na Zlatem vrchu v Chebu". Představitele kraje po opakovaných schůzkách přistupují na řešení poptávky po hospici a paliativní péči ve spojení se zajištěním onkologické péče jako takové. V připravovaném koncepčním dokumentu řešícím komplexně zdravotnictví v kraji s názvem „Strategie zdravotnictví KV kraje 2009 " však paliativní péče a hospic tvoří samostatnou kapitolu, přestože více než 80 % klientů hospiců jsou nemocní s nádorovým onemocněním v terminální fázi.
V koncepci se konstatuje, že v kraji se nenachází žádné zařízení zaměřené na paliativní péči ani hospic. V souvislosti s epidemiologií nádorů v KV kraji bude však nutné tuto problematiku řešit. Dle doporučení APHPP i indexu VZP vychází pro KV kraj 16 hospicových lůžek.
Kraj se umisťuje v předních místech v úmrtnosti na nádorová onemocnění, ročně v KVK umírá přes 800 osob. Úmrtnost žen na rakovinu prsu je přitom několik let v kraji nejvyšší v celé ČR. Stárnutí populace je přitom typickým rysem demografického vývoje nejen v celé ČR, ale i v KVK a již nyní tvoří senioři 13 % obyvatelstva kraje. V důsledku stárnutí populace se očekává, že do roku 2030 stoupne výskyt nádorových onemocnění až 3×.
Naše občanské sdružení spolupracovalo při tvorbě návrhu strategie, pracovní verze našeho návrhu koncepce je stále dostupná na www.paliativnimedicina.cz . Vycházeli jsem z pracovních dokumentů ČSPM a z „Doporučení Výborů ministrů Rady Evropy členským státům o organizaci paliativní péče", které bylo přijato před 6 lety (12.11.2003), na 860. zasedání zástupců ministrů. Jde o významný dokument, který v preambuli vyjadřuje uznávání členských zemí EU, že systém zdravotní péče by měl být orientovaný na člověka, a to ve všech fázích jeho bytí a všech fázích jeho nemoci. Společné je i přesvědčení, že úcta k nevyléčitelně nemocným a umírajícím vyžaduje poskytování patřičné péče ve vhodném prostředí, jež jim umožní zemřít důstojně.
Paliativní péče má být poskytována v mnoha prostředích – doma, v domově pro seniory, v pečovatelském domě, v nemocnici, či hospici. Pro poskytovatele paliativní péče doma se ujalo označení mobilní hospic, v nemocnicích mají vznikat oddělení paliativní péče. V ČR je dosud nejsystematičtější rozvoj hospiců, u nás nejrozšířenější formy nositelů lůžkové paliativní péče. V Česku je proto pro paliativní péči téměř synonymem hospicová péče. Legislativní rámec pro poskytování zdravotní části hospicové paliativní péče tvoří Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, který byl v roce 2006 doplněn o nový § 22 a Zvláštní ústavní péče – péče paliativní lůžková.
Většina do současné doby provozovaných hospiců vznikla z podnětů charitativních a občanských sdružení. Ve veřejnosti tak vzniká dojem, že pobyt v hospici je něco nadstandardního, co je nutné si zaplatit. Paliativní péče je však koncipována jako nezbytná součást zdravotnictví a má být bez zbytečného prodlení dostupná každému, kdo ji potřebuje, a to v prostředí odpovídajícím v maximální možné míře jeho potřebám a přáním.
Zařazení kapitoly paliativní péče do koncepce zdravotní péče v KV kraji a hospice do sítě veřejných zdravotnických zařízení kraje je v ČR průlomové. Kraj se tak hlásí k povinnosti a odpovědnosti i za tuto část zdravotní péče. Jistě k tomu přispěl fakt, že KVK spolu s krajem Liberec jako poslední 2 kraje v ČR nedisponují dosud žádným hospicovým lůžkem. Přitom od 8.12.1995, kdy byl otevřen první hospic v Červeném Kostelci, uplynulo již 14 let a koncem září byl do provozu uveden již v pořadí 14. hospic v Chrudimi.
O důvodech, proč žádné církevní nebo jiné charitativní sdružení nemělo sílu v obou krajích udělat více a občanská sdružení hospicového typu vznikají až rokem 2008 se lze jen dohadovat.
Možným pojítkem obou krajů může být obdobná historie obrovských transferu obyvatelstva z jejích území v době kolem 2. světové války vedoucí k zpřetrhání nitek sounáležitosti a soudržnosti s dopady trvajícími až do dnešních dnů.
Občanské sdružení pro HOSPIC sv.JIŘÍ v Chebu o.s. nabízí vytvořit neziskovou, obecně prospěšné společnosti (o.p.s.), která bude provozovat jak samotný Hospic sv. Jiří s jeho lůžkovou (kapacita 16 lůžek) i ambulantní části, tak i Stacionář pro rehabilitaci nemocných s COM (s kapacitou 16 lůžek týdenního stacionáře a 10 míst denního stacionáře). Zakladateli o.p.s. bude Karlovarský kraj, občanské sdružení HOSPIC sv.JIŘÍ v Chebu o.s. i město Cheb s vložením svého majetku. Zařízení by se stalo nedílnou součástí sítě zdravotnických zařízení KV kraje.
Krajský úřad je také místem, kde se rozdělují finanční prostředky z MPSV určené pro sociální zařízení kraje a je proto jen logické, když hospic bude od počátku chápan nejen jako zařízení s působnosti pro celý kraj, ale i jako krajská zdravotnicko-sociální instituce, která bude automaticky financována přímo z kraje, bez dalších mezičlánků.
Základem pro zakázku a pro realizaci hospice by se stala zpracovaná úvodní studie z ateliéru Ing. Arch. Naděždy MALKOVSKÉ- FRANCOVÉ, PhD a spol. (Ing. Arch.Pavel ŠULC a Ing.arch. Martin KALOUS). Spolupráce OS s tímto týmem architektu byla zvolena proto, že vedoucí týmu se sociálně ekonomickými aspekty typologie hospicových domů podrobně zabývala ve své úspěšně oponované disertační práci (ČVUT, Fakulta stavební,Praha 2007).
V již zmíněné Strategií zdravotnictví KVK 2009 byt vytýčen konkrétní cíl č. 9.: – podpora zřízení hospicové péče. V krátkodobém horizontu do konce roku 2010 předpokládá posouzení a zhodnocení navrhovaných projektů hospicové péče s výběrem nevhodnější formy a poskytovatele a s návrhem na výši poskytnuté dotace. Aby nedocházelo k prodlení v plnění deklarovaných záměrů požádalo OS Radu KVK o vyčlenění finančních prostředků na financování dalších stupňů PD v rozpočtu kraje pro rok 2010.
Architektonická studie vycházela z předloženého uživatelského programu, a potvrzuje proveditelnost projektu. Stavební investiční náklady a jejich členění ukazuje níže uvedená tabulka.
Kvalifikovaný odhad investičních nákladů vychází ze zobecněných zkušeností hospicového hnutí v ČR a z legislativně možných investičních zdrojů. Ekonomickou rozvahu ovlivňuje typ zařízení, specifika jeho klientů, poskytované služby zařízením, apod. Rozdělení investice na soubor 4 staveb dovoluje jako variantní řešení výstavbu i její financování po jednotlivých etapách i s nevýhodami této aplikace.
Návrh na Sanatorium Sv. Jiří, o.p.s. má některé nesporné výhody:
Hospicová a paliativní péče není nikde na světě zcela hrazená státem a nikde se tudíž neobejde bez pomoci dobrovolníků a darů štědrých a obětavých lidí. Stát cestou MZ ČR a cestou zdravotních pojišťoven hradí cca 60 % prostředků na zřízení a provoz hospiců. Zbývající část prostředků je pak získávaná z nejistých sociálních dotací nebo charitativních činností či z veřejných sbírek.
Občanské sdružení usiluje proto požádalo Krajský úřad v Karlových Varech o schválení veřejné sbírky na celém území kraje na získání finančních prostředků na úhradu dalších stupňů projektové dokumentace pro Sanatorium a Hospic Sv.Jiří v Chebu. Sbírka byla osvědčená pod čj.: 446/MP/09 s trváním od 3.4.2009 do 31.3.2011, přípěvky lze posílat na zvláštní bankovní účet u ČSOB:
227 759 951/0300
Jako variabilní symbol uveďte své rodné číslo nebo IČO ve zprávě pro příjemce: příjmení, jméno, adresu bydliště nebo firmy!
Hmatatelné výsledky v realizaci paliativní a hospicové péče v KV kraji lze dosáhnout jen koordinaci úsilí všech subjektů. Jde o to aby se nemrhalo energií a úsilím na obdobné nebo konkurující si akce, projekty ale neustálou výměnou informací se vzájemně podporovat. S tímto cílem naše OS formuje návrh na vytvoření jakési neformální Krajské koordinační rady ( skupiny, výboru) paliativní a hospicové péče, která by se scházela 2–3× ročně k vzájemné koordinaci svých aktivit. Do této rady jsou navrhování za
Mgr. Petr HRUŠKA, ThD
Mgr. Vladimír MÜLLER
MUDr. J.ZELINKA
pí. Marie BROZOVÁ
v
2008 – 2010 © Hospic sv. Jiří v Chebu o.s. | Prohlášení o přístupnosti | Webmaster: Vistamedia